Šest dnů zážitků

Šestidenní výlet šesti vírníky, 22.-27.5. 2018

Na první letošní výlet se nás sešlo celkem deset. Během několika málo dní jsme si všichni odnesli si spoustu zážitků a zábavy. Cesta byla naplánována tak, abychom střídali letové dny s méně letovými nebo úplně odpočinkovými. Díky Schengenskému prostoru a legislativám jednotlivých zemí jsme nepotřebovali celní procedury, o to jsme měli více času si užít atraktivit po cestě.

Společný brífing byl stanoven na pondělí 21.5. večer od 20. hodiny v Přerově, poté přespání a ráno start v 8.00. Do vírníků jsme naskákali včas a po letu kolem Řípu, přes Krušné hory, německou rovinkou jsme mohli už v 15 hodin tankovat v Hildesheimu. Byla spousta času na prohlídku letiště, oběd a i hotel byl nedaleko na docházku pěšky. Večerní pivečko nám připadlo docela zasloužené, paní recepční a servírka v jednom nám dovolila vytáhnout i tradiční vírníkový hudební nástroj – guitarlele. Zapěli jsme nejednu moravskou v dalekém německém kraji a rozšířili naši kulturu na západ…

Po dobrém spánku se nám podařilo být přesně na exkurzi ve výrobě vírníků přímo v Autogyru. Prohlídka trvala dobré dvě hodiny a rozšířila nám technické obzory našeho společného koníčka. Po druhé hodině už jsme přistávali na letišti ve Wilhelmshavenu, blízko starého přístavu.

Rychlé dotankování a šikovná děvčica na věži, která v mezičase objednala dopravu, nám umožnila prohlídku několika válečných lodí a ponorky ve městě.

Pak už jen přesun na hotel a dobrá pravá italská pizza v pravé italské restauraci s pravou italskou obsluhou.

Čtvrteční ranní odlet proběhl s mírným časovým posunem kvůli horšímu počasí na cílovém letišti ve Schwarze Heide. Zato jsme si užili pobřežních výhledů, které nám kazily jen poněkud hustě nastavěné větrné elektrárny. Tam nás v odletu zabrzdily bouřky po celé trase až do Verdunu, takže po malé improvizaci jsme se ubytovali v nedalekém hotelu a nechali si doporučit dobrou restauraci. I zde jsme s úspěchem šířili moravské a jiné popěvky.

Páteční počasí bylo prodloužením čtvrtečního a nízká oblačnost uprostřed trasy nás nechala ještě chvíli čekat na letišti. Dle hesla našeho kamaráda „Leťte tam, kde je hezky“ jsme naplánovali alternativní cíl. Těsně před odletem se všechno projasnilo a my jsme mohli pokračovat v mírně pozměněné trase do Sinsheimu. Báječný hotel vedle muzea s výhledem na Concorde a TU-144 nás natěšil na další den. Dobrou náladu ještě vylepšila restaurace „Zaplať a sněz, co můžeš“.

Celou sobotu jsme strávili většinově v nádherném muzeu a večer rozplavali v místních dokonalých termálních lázních nebo strávili na nedalekém hradě. Nedělní let v luxusním počasí proběhl za vzájemného focení během letu.

Cesty se zúčastnilo celkem šest vírníků (dva Cavalony a čtyři Calidusy), deset osob, tentokráte v členění 9+1. Že to máme genderově nevyvážené? Myslíme si totéž a těšíme se na další pasažérky nebo pilotky.

Obrázky z cesty najdete v galerii zde.

Vírníkům zdar a pilotům zvlášť.