6000 hodin na vírníku

Když jsem dosáhl kulatých 5000 hodin nalétaných na vírnících, letěl jsem právě v únoru loňského toku v Africe nedaleko Krugrova parku u Chimp Eden. V květnu 2023 slavil 6000 hodin Mechy-náš nejpilnější instruktor ve škole Flyway. On za tu dobu absolvoval neuvěřitelných 45.000 přistání.

Já jsem si svou 6000 hodinu prolétnul nyní

cestou z Chorvatska domů.

Poctivě si píšu letový deník, což je vlastně takový můj památníček. Z poznámek jde vyčíst s kým, kam jsem letěl, popřípadě co jsem dělal. Celkem jsem přistál více než 10.000 krát. To znamená, že abych potom skóre srovnal dlouhými lety na expedicích, bylo třeba k tomu absolvovat spoustu zkušebních letů, kdy zalétávám vírníky při servisu a opravách, také mnoho letů, kdy zkouším absolventy naší školy. Těch už je více než 230 a od všech jsem se nechal svézt u zkoušek. K výuce už se dostanu velmi sporadicky, zato seznamovací lety nových zájemců si většinou užívám sám. Mám radost z prvních reakcí, kdy většinou zažíváme společně stav očekávání – překvapení. Mnohdy spíše obavy- nadšeni.

Samostatnou kapitolou jsou zálety nových nápadů a prototypů, zkoušky, testy, recenze. Rád se svezu ve vírnících i jiných výrobců, ale většinu času létám na strojích Autogyro. Mám potom dokonalé srovnání. Často přelétávám nové virniky z Autogyra v Hildesheimu, nebo starší odevšad z Evropy.

Nejsledovanější část tvoří cesty a expedice. Ty jsou většinou za odměnu a jako třešnička na dortu. Za posledních 1000 hodin jich ale zase pár přibylo. Letěl jsem se synem Míšou do Francie lyžovat a k moři na koupačku, se ženou třeba na Šumavu, vezl jsem pár známých osobností na jejich koncerty nebo vystoupení po Česku, nebo doprovázel naše české i zahraničními přátele piloty na cestách po Československu i Evropě. Exkluzivní byl převoz vírníku do Saúdské Arábie. Také africké jarní putování s Maťou a našimi drahými protějšky bylo za odměnu. No a nemalou kapitolu tvoří poznávací expedice a cesty. Většinou mi dělá společnost Matúš a Jarda s kamerou, Lutz a Vojto. Letos nás cesty zavedly do Norska a napříč USA.

K tomu přibylo nemálo hodin na paramotoru, občas se svezu v letadle nebo vrtulníku, ale vírníky nyní vedou na celé čáře.

Tak to pomalu vypadá, že létání není jenom moje práce a koníček, ale je to můj život…

Takže se těším, co hezkého mi ještě život přinese

Facebook
Twitter

Další aktuality

Německo 2024

Z Portugalska domů vírníkem Gyromotion

Vyprovázím Cavalon na Krétu