Než odletíme zpátky do Evropy, máme ještě trochu času. Před lety nás paramotorový kamarád z Jihoafrické republiky pozval na svou soukromou lodžii s vlastním letištěm v Mozambiku na ostrově Bazaruto nedaleko města Vilanculos. Už jsem na těchto ostrůvcích jednou s padákem byl. A mám na tu dobu moc hezké vzpomínky. Z minulé cesty do Maputa v Mozambiku máme známé a víme, jak rychle a levně vyřídit povolení letu. Tentokrat volíme trasu Kruger Mpumalanga International AirPort – Inhambane a Bazaruto. Skutečně za dva dny máme povolení v mailu. Hezké počasí mě většinou provází, takže vidina par dní u moře a létání nad nádhernými plážemi je lákavá. Ale ouha. Poslední dny se nad severním pobřežím Mozambiku tvoří parádní tropická bouře Filipo. Ta postupuje podél celé země dále k jihu. Vítr 200 Km/h, deště a záplavy mě moc nelákají. Zatlačím tedy slzu a volíme variantu brod. Návštěvu našeho dalšího kamaráda pilota na soukromé farmě nedaleko Hoetspruit. 500 hektarovou farma obývá celá africká velká pětka. Nás Niko bere starým Land Roverem na okružní jízdu a my si užíváme blízké přítomnosti divoké zvěře. Při parádním večerním posezení jej s manželkou zveme na oplátku k nám do Československa. A už se těším, až jim zase my ukážeme krásu našich zemí v centru Evropy. No ale host a ryba….., takže se další den posuneme dále. Tentokrát na letiště Ranch hotel nedaleko Polokvane. Je to sice slabá náhražka pobřeží Mozambiku, ale na závěrečný oddech po dlouhé cestě nám jeden den pohody u bazénu také přijde vhod.
No a pak už je čas zaparkovat někde vírníky k ročnímu spánku a vydat se zpátky domů.
Uteklo to jako voda a doufám, že i vás budou brzy bavit pohyblivé obrázky z našich cest.
