Vrcholící letní sezóna neponechává nic náhodě a po předloňském půstu si hodně rekreantů bukovalo svá místa dlouho dopředu. Zachoval jsem se dle tohoto vzoru a tradiční penzion Zlatá putňa jsme vykoupili téměř celý.
Ale pěkně popořádku. Začátek srpna je správný čas na výlet pro nováčky a fajnšmekry, kteří ví, do čeho jdou. Letos mne něco osvítilo shora a klasický termín přelomu měsíců jsem už v červnu posunul o týden. A dobře tak, protože počasí by nevyšlo. Nicméně ve čtvrtek 9. srpna kromě ranních mlh už bylo všechno letně naladěno a teploty tomu odpovídaly. První let končil v Hrabušicích, kde nás doplnili Standa a Markétka. Po dobrém obědě hurá do prielomu Hornádu trochu se protáhnout, abychom učinili zadost našim krásným tělům. V pět večer sraz na letišti a ejhle – vykvetla nám poměrně slušná přeháňka s několika jádry napřed nad námi a potom v našem směru. Nedalo se to ani smysluplně obletět a tak jsme chvíli vyčkali. Asi desetikilometrová mezera mezi mraky nám dala naději průniku, které jsme využili a v půl osmé přistávali ve Stredě nad Bodrogom u Čaby. Majitelka penzionu Valerie spolu s jedním taxíkem zajistili převoz pro vyhládlé posádky do ubytování. Dvě kytary (Standova skládací Little Jane od Furchů má úžasný zvuk) a tři kytaristé jistili spolu s domácím Tokajským první večer.
Slunečný pátek sliboval pěkný let do Debrecénu, jehož termální lázně jsou proslulé široko daleko. Podal jsem tedy po dotankování v Bidovciach (díky, chlapi) letový plánek a zvednul mančaft. Po hodině letu s větrem v zádech jsme mohli obdivovat desítky až stovky kamionů zaparkovaných na letišti na poměrně velkolepé akci. Minuli jsme je svižným krokem a zakotvili u vody. Vykoupaní a spokojení jsme naskákali do vírníků a začali se těšit na ochutnávku vín. Večeři nám donesla švarná dívčí obsluha až do vinného sklepa – prostě nabitý program, žádné zdržování. Someliér Patrik (syn Valerie) připravil jako vždy skvělých jedenáct kousků. Večer završily kytary se čtvrtým mušketýrem do kvarteta kytaristů Jožem, Rudem Račkem a čtyřkou Marišinů. Ještěže jsme měli k dispozici velkou místnost .
Sobotní skok pro benzín a pokračování do přátelského Svidníku znamenal přelet z úplného jihu Slovenska na severní koneček. Muzeum a tanky z druhé světové znamenaly příjemné naplnění času až do večera. Podvečerní přelet nejprve nad Dukelským průsmykem, poté nad Domašou, Zemplínskou Šíravou a třemi hrady byl za odměnu.
Neděle se opět vyklubala do hezkého dne Jako díky za služby jsme povozili děvčata z penzionu v krátkých letech a hodinový skok do Spišské ukrojil třetinu ze zpáteční cesty. Dotankování neproběhlo úplně hladce – vyzkoušeli jsme si odlov půlky pistole z čerpačky z nádrže Cavalonu. Pro šikovné vírníkáře ani toto není zvláštní překážkou, a tak po úspěšné opravě jsme mohli odstartovat směr Vysoké Tatry. Proč ne, počásko jako vymalované. Podaný plánek a vlídná paní na věži zajistila pohodový průlet jižně od Tater. Mezipřistání v Ružomberoku na sýry a klobásy a pak už jen rozstřel na domovská letiště. Díky všem posádkám za fantastickou atmosféru a spolupráci. A můžeme se těšit na zářijovou Itálii.
Tokaj 2023 (Slovensko)
Další aktuality
Představte si, že se vznášíte nad nádhernou podzimní krajinou, pozorujete svět z ptačí perspektivy a zažíváte svobodu pohybu. Ano, přesně takový pocit zažijete, když se chopíte řízení Cavalonu nebo Calidusu Gyromotion a vydáte se na vzrušující letecký výlet. A kam jinam než na Sardinii? V pondělí zkontroluji počasí a ve čtvrtek už letíme. Je to tak […]
Mým několikrát slibovaným cílem pro podzimní Itálii byla Siena. Tři roky po sobě se nám tam doletět nepodařilo kvůli počasí, takže jsme doufali, že to tentokrát vyjde. Letošní italský výlet jsem naplánoval na třetí zářijový týden. Po nádherném létě se už ale počasí začalo „podzimit“ a v Česku byly záplavy. To nepříliš nahrává letům pro radost. […]
První část hornatější- Slovenská je za námi. Malá zastávka v Přerově na dotankování a už frčíme na Náklo. Tady nás čeká Kamarad Filip a ten nám udělá člunem vlnu, abychom vyzkoušeli Wakesurf. Jde nám to parádně a v horkem počasí je osvěžení více než vítáno. Odtud kolem Bouzova míříme do Jeseníků na Praděd a po […]