Je únor a my jsme opět v Africe. Tentokrát naše cesta vypadá jinak. Máme sebou naše drahé polovičky a chceme jim ukázat pár hezkých míst z našich předchozích výletů. Začínáme ve Windhoeku v Namíbii a poletíme na jih do Kapského města.
Začíná to zábavně. Pojíždíme jako skupina 3 vírníků na letišti Eros FYWE. Máme podaný plánek a řídící chce znát počet osob na palubě všech strojů. Hlásím pět. No a kolik je celkem pilotů? Dva?
Tak jo, chci jej při tom nechat… nakonec přiznávám i třetího pilota.
My míříme do Henties Bay. Je nádherný den. Teplota ve vnitrozemí kolem 30 stupňů a nadmořská výška Windhoeku téměř 6000 stop. Letíme nízko a pozorujeme zebry, žirafy ale také krávy a koně. Hezké zelené kopečky kolem hlavního města za hodinu vystřídá zvlněná krajina bez stromů. Tu potom rovná suchá poušť, ze které majestátně trčí k nebi ostré zuby Spitzkoppe – Matterhornu Afriky. Uděláme pár obletů a pokračujeme na Cape Cross. Je to mys na pobřeží koster, který omývá chladný Atlantik. Zde se nachází rezervace s jednou z největších kolonií lachtanů hřívnatých. My jsme minule jen proletěli. Dnes přistáváme na blízkém letišti a jedeme na elektropohon až dovnitř rezervace. Musíme si ověřit, jestli je tam opravdu takový smrad a kravál, jak zlí jazykové tvrdí. Měli pravdu. Když zavřete oči ( a zacpete si nos) slyšíte velmi hlučné stádo ovcí. Jana si některé mazlíčky hladí. Samci mají až 300 kilo, tak toho sebou do vírníku tedy nechci. My ale pokračujeme do našeho známého Henties Bay. Tady jedeme z letiste do města. Máme tu z loňska známé, u kterých nocujeme a virniky parkují u apartmánů za plotem. Cestou projíždíme dvakrát kolem policejní stanice. Divím se, že nás nikdo nejede zkontrolovat. Loni se za námi vydali ihned, letos projíždíme bez kontroly, si myslím….
Tu si nakonec nenechají ujít. Když už jsme druhy den zase zpátky na letišti a pojíždíme ke vzletu, zastaví nás majáky policejního auta a přece jen nám doklady zkontrolují. Nejsou z těch, kteří, když něco neviděli nebo neznají tak to není možné aby to existovalo. Máváme si na odlet a my dnes míříme pouští Namib do jednoho z nejznámějších míst Namibie, do Sossusvlei. To je solná pánev obklopená vysokými červenými dunami. Letíme nízko a pozorujeme zvířata. Zpočátku to vypadá na pustou krajinu, ale postupně objevujeme její obyvatele. Pštrosy, zebry, žirafy, antilopy, přímorožce. Dokonce u kopců vidíme párek opic. Našim dnešním cílem je ale jedno z mnoha místních letišť u hezké lodžie s bazénem a parádní kuchyní. Jako vždy a všude budíme svým příjezdem pozornost. Nejen personál, ale i hosté a manažerka se přijdou podívat a zajímají se o naše dopravní prostředky. Jsme přivítání příjemně studeným mokrým ručníčkem a uvítacím přípitkem. A v tomto pohodovém duchu se nese celá večerní narozeninová party.
