Cesta na sever #7 Norsko

Dvouprocentní ztráty jsou povoleny. S tímto mě už roky vyprovází moje žena Jana na všechny moje mnohdy bláznivé cesty.

Přistaneme si takto pro natankování v naprosto neznámém městečku Rognan někde uprostřed Norska. Zajedeme na benzinku a po návratu startuji první. Na vyčkávacím dělám zkoušku magnet a při vypnutí levého mi to hned zdechne. Blbost, to se mi nikdy nestalo. Zkouším to tedy znovu. To samé. Ok většinou pomůže celé vypnout a zapnout. Zase!!!! Tady přes ty hluboké fjordy a nad kilometry opuštěných, zasněžených hor bez přístupu opravdu nechci letět jen s jedním zapalovacím okruhem. Dobrá hlásím to klukům do vysílačky a jedeme zpátky k hangárům. Fouká jako blázen. Nevadí, jdeme se na to podívat. Je to jen asi nějaká maličkost a s našimi mechaniky na telefonu opravíme úplně všechno. Můj stroj je ale vždy létající laboratoř všech našich novinek. Takže je nesmysl listovat manuálem nebo elektro schématy. Vždy je potřeba mluvit s Martinem, Radkem, nebo tady s Laďou. Mám tam motor Rotax 912 s našim turbem a nedávno jsem tam měl vmontováno zkušební vstřikování. Ale to je vytaženo pro další úpravy. Celé prototypové zapalování tam ale zůstalo. Po několika hodinách pokusů naslepo jdeme shánět zkoušečku. Je pondělí 7 večer. Připomínám, že světlo je celou noc, takže máme času dost. Vedle letiště je firma Rognan Auto AS. Prodávají několik značek aut, sněžné skútry a čtyřkolky. Také vše servisují a v dílně se svítí. Egon nám ochotně půjčí potřebnou zkoušečku a po hodině práce venku nás ještě nastěhuje dovnitř do dílny a nabídne kafe. Když kolem 10 večerní odchází domů, jdeme se na to vyspat taky.

Objevujeme závadu a rozhodujeme se pro jednodušší způsob opravy- tedy výměnu jednotek za originál Rotax. Od nás by poslání trvalo expres dva dny (Norsko není v EU a čekali bychom na vyclení). Před rokem jsem koupil motor od norského úpravce Rotaxu Edge Performance. Thomas je velmi ochotný a vždy reaguje rychle. Tentokrat nabízí expres poslání nových jednotek do kempu, kde jsme se ubytovali, do 24 hodin. Paráda. Než mu ale stačím potvrdit adresu a telefon, navštíví nás vzadu za dílnou majitel celé prodejny a servisu Ernst. S nadšením sleduje náš vírník a zajímá se o detaily. Když mu popisujeme naši závadu, telefonuje známému, který nedaleko odsud má vírník a teď zrovna nelétá. Domlouvá nám zapůjčení jednotek a nezištně půjčuje auto na 50 Km dlouhou cestu za tímto kamarádem pilotem.

Ten se jmenuje Stein a už nás čeká u hlavní cesty a vede nás do statku, kde svůj Xenon hangáruje. Nechává si jej kanibalizovat a odmítne i jakoukoliv úhradu. Na oplátku jej zveme na odpolední výlet, pokud nám jeho jednotky budou fungovat na mém Calidusu.

Vracíme se a s napětím vše montujeme zpět. Vírník chytá na drc a my se opravdově radujeme. Zveme všechny, co nám pomohli na hodinový výlet po okolí. Stein nám ukazuje svůj domov i chatu vysoko v horách a poznáváme nádherné okolí. Zajímavostí je kemping vysoko v horách blízko švédských hranic. Plný trvale parkovaných obytných přívěsů a dřevěných domků. Nyní prázdný ale v zimě vždy úplně plný. Důvod je prostý. V Norsku nesmíte volné jezdit na sněžných skútrech, jen pokud vlastníte chatu v horách. V sousedním Švédsku jízda není omezena. Při rozloze a opuštěnosti norských severských regionů (podívejte se jak je Norsko velká země s pěti miliony obyvatel) tento zákaz nechápu. Ale létat tady je zážitek.

Líbilo se i našim hostům a pomocníkům.

A mě se zase potvrdilo, že na světě úplně všude najdete prima lidi, připravené nezištně pomoci a že svět je moc hezké místo k životu.

Těším se s našimi novými přáteli na setkání kdykoli a kdekoli.

Facebook
Twitter

Další aktuality

Afrika 2024 #6 Mozambik, který se nekonal

Afrika 2024 #5 Zimbabwe

Afrika 2024 # 4 Mpumalanga