V úterý mám obchodní schůzku v severní Itálii. Chystám se (jak jinak) letět vírníkem. No ale s Maťou už dlouho slibujeme našim drahým polovičkám nějaký hezký společný výlet. No tak proč ne třeba na víkend do Itálie. Navíc náš jihoafrický kamarád a cestovatel Dennis nás zve k sobě do Toskánska. Kromě létání také rád jezdí na kole a miluje víno. Co byste dělali v takovém případě vy? Dennis si koupil dům v toskánském Montepulcianu a k tomu vinný sklípek a dva tisíce lahví vína. Takže je na naši návštěvu dostatečně připraven. No a pro nás jasný cíl cesty.
V sobotu si proletíme Slovinsko. Právě se tu prohnala studená fronta s vydatnými dešti a my sledujeme rozvodněné říčky a řeky a nízká dešťová oblaka nad kopci. Ale my už prolétáme suchou nohou až do Itálie. Když chcete na prima večerní procházku a potom na výbornou italskou pizzu, doporučuji Caorle. Hezké letiště a na podzim i klidná promenáda, kde už nejsou prázdninový turisté. Odsud tedy v neděli míříme do Toskánska. Nádherné výhledy, nádherná krajina. Večerní posezení s Dennisem a jeho syny a snachou nasazuje kulinářskou laťku hodně vysoko. A co teprve snídaně na balkóně jeho domu na vrcholku Montepulciana s výhledem daleko do krajiny
To už může překonat jenom cesta vírníkem napříč Toskánskem až po Dolomity na severu Itálie. Mírný vítr v zádech, dohlednost kilometry pohoda na palubě, dva stejně rychlé vírníky Calidus. Lepší představení si ani nemohu přát. Večerní posezení u červeného vína u jezera na úpatí Dolomit jen završí nádherný den.
Cestu zpátky jsme si vybrali přes Rakousko, ale velká část je v mracích a podle Skydemonu je většina cest přes Alpy červená tedy špatná dohlednost. Nevadí severní část Slovinska je nádherná a cestou potkáváme desítky paraglidistů, kroužících nad vrcholky hor. Pro nás s Janou vzpomínka na dobu, kdy jsme také létali na padácích bez motoru. A už jsme v Murské Sobotě. Tady jsou celý týden balonářské závody. Právě se tu přehnala bouřka a 100 posádek je na posunutém briefingu a my po dotankování podáváme plánek domů. Ale ouha. Přestože máme povolení k pozdějšímu odletu od pořadatelů i šéfa letiště, řízení provozu plánek 5 minut po začátku notamu nevezme. Musíme tedy na jiné letiště s podat plánek přes Madarsko a Slovensko znovu. No ale to už při nás začíná závod s časem do setmění. Navíc nám fouká protivítr a my tedy práskáme bičem do koní. S Maťou a Soňou se loučíme v rychlosti a těsně před setměním přistáváme na domácím letišti. Nádherný výlet, úspěšné jednání a už se těším na cestu do Francie na výstavu, která mě čeká pozítří.
