První cestovní vírník Autogyro Calidus Gyromotion- vlastně prototyp z toku 2016 jsem vzal na podzim na výlet do Portugalska. Původní záměr byl trochu si tam přes zimu zalétat po jihu krajiny a vzít to také do Španělska. Ale bylo tolik jiných cest a práce, že jsem se k tomu nedostal. Nechal jsem si jej tedy alespoň od Antoniova mechanika zkontrolovat před cestou zpět. Objevil zalomený šroub v tělese turba a na opravu v tuto chvíli neměl čas. Nevadí, vezmu si nové turbo z domu, v neděli dopoledne jej vyměním a plánovanou schůzku v Cordobě (450 Km) odpoledne hravě stihnu.
Uz převoz tohoto dílu je celkem zajímavá zkušenost. Vezměte si dost velké a těžké turbo na letecký motor do malého batůžku na záda a zkuste s ním cestovat nízkonákladovou leteckou společností napříč Evropou. Docela se bavím … Ochranka jej samozřejmě okamžitě objeví a vysvětlení například mou plynulou italštinou je fakt zábava.
Ale jsme v pohodě společně v Lisabonu a jdu se ubytovat do přístavu na jachtu. No fakt, za 1700 Kč na noc je přes Booking celá jachta na noc vaše. Kajuta je malá a lůžko pod palubou má místy jen půl metru nas sebou, ale spí se mi skvěle.
Ráno mě Antonio zaveze na letiště a půjčí mi fakt dobře vybavenou basu s nářadím. Kluci v dílně mě nabrífovali, takže výměna by měla být hračka. Ale ouha. Bojuji s povolením téměř každého šroubu. Ale práce mě baví a vzpomínám na začátky při výrobě paramotorů v garáži. Takže po 8 hodinách to mohu zkušebně zavrčet. No je šest večer, světlo je do skoro devíti, tak to jdu zkusit naostro cestou do Cordoby.
Do Španělska potřebujete povolení. To mám. Nejde už vyřídit mailem, ale musíte se přihlásit do jejich národní databaze – ekvivalentu našeho portálu občana. V češtině jsem to sotva zvládl, a španělština pro mě byla španělská vesnice. Navíc na většině velkých letišť není povolen přílet pro ul letadla s tudíž ani ultralehké vírníky.
Nejbližší malé letiste ke Cordobě je 400 Km vzdálená Villafranca de Cordoba. Přlétám tam v pohodě dlouho před setměním a v jednom hangáru se něco děje. Seznamují se s Andrem. Pilot vírníků, bývalý rogalista a potápěč. Zve mě na právě dokončovánou paelu a červené víno. Paráda, máme spoustu společných témat a kecáme skoro do půlnoci. Pak mě hodí na hotel a ráno v pohodě stíhám nejen schůzku, ale i projížďku centrem města na jednokolce. Celou zimu na mě čekal můj Inmotion v8f v kabině Calidusu. Tak si jej konečně užívám.
Odpoledne pak přelétám na návštěvu do firmy ELA Aviacion. Známe se ze společných výstav už roky a slibuji návštěvu už několik sezon. Jejich nové Revo umí jumping start. Nazývají jej ovšem INSTANT TAKE OFF. Před vývojem a schválením Gyromotionu, tedy prvního letadla oficiálně na cestách, jsem toto technické řešení dlouho studoval a kvůli tomu jsem si vlastně dělal pilotní průkaz a pořídil si malý vrtulnik. Můžete se ovšem těšit na více informací koncem června. To jsem pozván na první oficiální testování do Madridu. Rád si Revo vyzkouším a určitě bude možno zveřejnit více o této nově oprášené vírníkové technologii. Po parádní společné večeři brzy ráno ovšem mířím domů.
Tedy chci uletět alespoň polovinu z 2,5 tisíce kilometrů dlouhé cesty, ale zároveň se trochu prolétnout v Pyrenejích. Cesta s větrem v zádech hezky ubývá a já prolétám okolo Madridu a stavuji se na letišti, které vlastní Daniel – nový majitel firmy ELA. Hezké místo a moc mu fandím při realizaci projektu, který tady plánuje.
Mě to časově hezky vychází na konec Francie do Faene. Tady to znám, vím kde je benzinka a už jsem tu několikrát nocoval. Ale chtěl bych vidět zápas našich hokejistů s Kanadou na mistrovství světa a ten začíná něco po čtvrté. Dělám si tedy zastávku v Lezignan hned za Pyrenejemi. Podívám se na část zápasu, ale potom už raději pokračují směr Itálie. Po osmi hodinách letu, mě to už ale nebaví a vybírám jiné, bližší letiste Vinon nedaleko kaňonu De Verdon. Ten si chci ráno určitě proletět. Řadím se mezi přistávající kluzáky. Za mnou přistávají ještě další 3. Asi tu někde budou mít hnízdo. A opravdu. Je to Mekka plachtění ve Francii. Domlouvám se na ubytování a kluci říkají, že o naší vírníkové škole Flyway slyšeli od jednoho známého který právě přistává. Náhodička. Konstantin byl nedávno u nás v Přerově. Je plachtař a pilot vrtulníku a vírník se mu hodí do leteckého a hlavně cestovatelskeho portfolia. Vrtulníkem procestoval velký kus světa a plachtaří pravidelně v Evropě i Africe. Okamžitě se seznamuji s rusky mluvící komunitou a večer opráším své školní znalosti. Dětem říkám, vše co se naučíš, se ti bude jednou hodit. U znalosti cizích jazyků to platí dvojnásob.
Probouzím se do krásného rána a mám před sebou 1200 Km přes Alpy Francie, Švýcarska a Rakouska. Co si může člověk přát více. Hezké počasí, dost velkou nádrž a vítr do zad. Grand canyon du Verdon je při pohledu z ptačí perspektivy nádherný a pak už stoupám do 10.000 stop, abych si zblízka prohlédl vrcholky francouzských Alp na hranicích s Itálií. Potom už pokračuji pádskou rovinou a kolem jezera Como na tradiční letiste LILO Sondrio. Tady mě Alessandro kromě kávičky jako dárek odpouští přistávací poplatky a už frčím po cestě na 2 Km vzdálenou benzinku.
Plné nádrže a další zastávka bude až v Německu. Rakouské Alpy mají sice vrcholky v mracích, ale přeletět 9.000 stop vysoké sedlo mezi Itálii a Rakouskem není problém. Původně jsem mířil na spřátelených a často navštěvovaný Mühldorf (EDMY), ale v duchu nových objevů sedám po předchozí rádiové dohodě na plachtařské základně Poemetsried, hned u alpského předhůří v Německu. Slivovička a nálepky z našich cest uvolňuji atmosféru, s kluci si nechají jízdu dokonce předvést. Potom už to mám domů jenom skok a s malou zastávkou na Lipně odpoledne v pohodě dorazím domů. 2800 kilometrů a dvakrát 8 hodin letu. 12 nových letišť a parádní pocit z letecké sounáležitosti po celé Evropě.
Co si může pilot víc přát….
Sledujte nás
